Na sobotu 15. října byl naplánován předposlední závod slovenského seriálu AZ Pneu ,který byl zároveň součásti slovenského mistrovství republiky a hlavně mistrovství zóny střední Evropy . Letiště Piešťany bylo náhradou za původně plánované Trenčínské . Náš tým byl také přihlášen a moc jsme se těšili, protože letiště Piešťany bylo pro nás velkou neznámou a provázela ho pověst nejrychlejší a jedné z nejadrenalinovějších tratí slovenského seriálu a proto pro nás velkou výzvou.
V sobotu jsme se probudili do velmi chladného rána, na oknech aut nás čekala dokonce námraza.
Na letiště jsme dorazili mezi prvními jak je již našim zvykem a hned jsme rozbalili „cirkus“ .
Nejprve přišli na řadu formální přejímky, Laďa se přihlásil i do evropské zóny, Pepa s Pavlem neměli pro letošní rok licenci a tak se jim započítával jen seriál AZ Pneu.
Po deváté došlo i na technickou přejímku, ta proběhla z naší strany bez problémů , nutno ovšem dodat, že naše vozy postavené do třídy českého mistrovství nemají na Slovensku zařazení a tak musíme jezdit ve třídě mezi 300 až 400 koňovými speciály postavenými převážně z lehkých kompozitů jako je hliník laminát či makrolonová okna apod.
Kolem desáté hodiny začal trénink. Protože jsme se narozdíl od většiny jezdců teprve seznamovali s novou tratí tak naše časy nepatřili k nejrychlejším , což ostatně ani nebyl náš záměr.
Do prvního kola nastoupilo neskutečných 123 jezdců. První z naší trojice jel Pepa, čas 1 minuta 22 vteřin a 330 tisícin sice patřil do první dvacítky, ale protože hned po startu lehce chyboval, shodil jednu kuželku, připsal si k času 2 trestné vteřiny a tak po prvním kole začínal až z 36. místa. Druhý jel Laďa a časem 1:22,310 dal Pepovi sice jen dvě setiny ale protože byl čistý tak zakončil první kolo na 20. místě. Nejrychleji z nás projel první kolo Pavel a časem 1:20,900 se usadil na parádním 13. místě.
Do druhého kola jsme si začínali víc věřit a čím víc jsme poznávali trať tím víc nás to bavilo a tak jsme přitlačili na pilu. Pepa zajel čas 1:20,320 Laďa 1:20,090 a Pavel dokonce 1:19,380. Týmový boj jako řemen
Do třetího kola vyzval pořadatel jezdce jedoucí zónu aby jeli dopředu , takže první z nás jel na start Laďa. Zajel skvělý čas 1:18,760 a hodil tak rukavici do ringu. Pepa ji okamžitě zvedl a zatáhl ještě víc, jeho výsledný čas 1:17,840 již patřil ke špičce jezdců jedoucích s „plastikovými“ auty. Pavel startoval až v poslední „rundě“ a na jeho čase se již podepsalo roční obdobím, protože startoval za šera a už nebyla ideální viditelnost. Poslední vozy startovali téměř za regulérní tmy.
Záměrně jsem uváděl časy které jsme zajeli ,protože na první pohled by se mohlo zdát že v součtu časů bude veliký rozdíl ale opak je pravdou, konečný součet po škrtnutí nejpomalejšího času byl neskutečný, po celodenní bitvě skončil Pepa na 17 místě absolutně , hned za ním na 18 místě skončil Pavel o neuvěřitelné dvě setiny vteřiny a o dalších 7 desetin Laďa na 20 místě. Co dodat nádherný týmový boj, troufám si říct nejlepší letošní souboj okořeněný o skvělé umístění v absolutním pořadí mezi evropskou špičkou jedoucích na několika set koňových monstrech. Navíc Laďa obsadil skvělé 10 místo do evropské zóny v absolutním pořadí a 5 místo ve třídě. Pár fotek si můžete prohlídnout zde.
Co si přát na závěr ,aby příští sezóna začala stejně tak dobře jak letošní skončila a mohli jsme se tak těšit na skvělé závodění a těsné souboje o drahocenné tisíciny vteřin celý příští rok.
